ZKOUŠET STÁLE NĚCO NOVÉHO...

Přemýšleli jste někdy o tom, co byste odpověděli, kdyby se vás někdo zeptal, k jaké rostlině byste se přirovnali? Můj život je odmalička spjat s kaštanem (správně pochopitelně jírovec maďal /Aesculus hippocastanum/)... s krásným stromem, který je elegantní a rafinovaný od kmene až po důmyslný, bodlinkovým pláštíkem chráněný a dětmi milovaný plod. Kaštany v naší ulici viděly snad každý můj důležitý životní krok... A přestože už dnes bydlím v jiném městě, pohled na tuto krásnou dřevinu mi přináší klid, útěchu a ty nejsladší vzpomínky - vzpomínky na domov, na dětství,...

 Proč zrovna strom? Je zakořeněn hluboko a po dlouhá desetiletí či staletí nemění svoje místo... A také já jsem takový strom, který jen těžko vytrhnete z kořenů a přesadíte jinam. Někdy jsem na sebe za to naštvaná, ale bohužel, tak to je. Moje loajalita k zavedeným pořádkům je až neuvěřitelná... Ale třeba to se mnou není zase až tak hrozné! Jakákoli nová výzva, nový experiment na poli kulinářském je vítanou změnou, i když vím, že se vždy vrátím ke "staré klasice".

Dnes například budu péct tzv. zkušební dort. Jedna dáma si totiž objednala dort, ale nechce čokoládový krém, jehož recept si střežím jako oko v hlavě (protože je jedinečný!) Ona chce odlehčený ;-) ze zakysané smetany!!! :-))) Co bych pro své milé "zákazníky" neudělala!!! Přípravy na celou akci jsou jistě srovnatelné minimálně s letem raketoplánu do vesmíru... Ale jdu do toho! Nebojím se...

A k večeři budou řízky... asi proto, aby se moje "zakořeněnost" necítila ohrožená ;-)

Iveta Fabešová a její kuchařky

Myslím si, že každý, kdo (více či méně) pravidelně bloguje o jídle, má takovou tajnou touhu - napsat kuchařku. A mnoho z těchto kulinárních nadšenců se pak k publikování knihy opravdu dostane. A donedávna byl můj názor na kuchařské knihy dost negativní. Regály knihkupectví jsou jimi doslova přeplněné! Pokaždé, když jsem si však nějakou knihu koupila, přinesla akorát zklamání. Fotografie byly lákavé, ale vyzkoušeli oni úžasní kuchaři vůbec svoje recepty??? Mnohdy jsem o tom pochybovala! Jsou to profesionálové? A musí vlastně kuchařky psát profesionálové?
Jsem ale jen obyčejný smrtelník a kupující, kterému hned zazáří oči, když vidí slovo FRANCIE či PAŘÍŽ na obalu. Tentokrát jsem koupila kuchařské knihy rovnou dvě. Jejich autorkou je Iveta Fabešová - Sladká Francie a Slavnostní pečení.

Hned jsem se vrhla na Sladkou Francii a hned, bez váhání, jsem vyzkoušela tři recepty. A musím říct, že se jako francouzské pouze netváří, jako mnohé jiné - francouzské opravdu jsou a francouzsky chutnají.
Některé postupy bych ale slečně/paní autorce vytkla - předpokládám, že podle receptů budou postupovat i méně zkušené pekařky/pekaři - tudíž mi kupříkladu přijde zvláštní zašlehávat opatrně po troškách mouku a sníh z bílků do žloutků s cukrem a získat nadýchané voňavé těsto, do kterého nakonec recept nařizuje zašlehat změklé máslo ... a nadýchanost je fuč - ať mícháte opatrně jak jen to jde! Nebo máslo mělo být rozpuštěné a ne změklé??? A to pak lehce vnáší nejistotu do odhodlání vyzkoušet všechny recepty! Dalším "zádrhelem" byla třeba výroba lahodné čokoládové polevy - srdce se na ni směje - použijete 225g čokolády - srdce hospodyňky, která pro pírko i přes plot skočí, krvácí - a zjistíte, že je jí zbytečně moc, potřeli byste jí určitě dortíky dva.

Špatné světlo na knihu Slavnostní pečení vrhá hned před vyzkoušením prvního receptu mnoho faktických chyb, kvůli kterým by nejspíš u mnoha receptů pověstně "zhořkl" výsledek na jazyku. Ale neztrácím naději v dobrý kuchařský a chuťový zážitek' A až vyzkouším nějaký recept, podělím se o dojmy ;-)
Grafické stránce a fotografiím, nápadům, chuti a vůni, která se nese příbytkem při přípravě, se vůbec nic vytknout nedá :-) u obou knih!
Těším se na další recepty, na další očekávání, zda se vše podaří a zda bude mým blízkým chutnat tak, jako doposud... nebo i více!?
Děkuji, Iveto ;-) a držím palce!